ŠTAMPRDLI TAM PRDLI
ŠPENDLÍKOVICE do dna bodne
Povídala onehdy lucemburská Češka jménem Jindřiška Češka :Byli jsme v Alpách.
Nááádhera.
A potkali jsme tam jednoho Francouze.
Byl to opravdu onen slavný Jean Baclajean, jak později vyšlo najevo.
Dal nám ochutnat vlastní mirabelkovici.
Paráááda.
Ólalááá…,
Jindra volala.
Trochu mě tím nadzvedla.
Další, kdo nás loni dohřál, byl srpen.
Vydařil se báječně, a tak sebrali jsme plachtičku a vyrazili do takového špendl-mirabl remízku.
Těch je na Vysočině za korunu kornout a báchorečně barvitých.
Zde zmocnili jsme se plodů zlatých i rudomodrých.
Do konvičky, jen tak, na pár litříků…
Chuť destilátu je osvěžující, lehce pikantní až akademická.
Na etiketě je vyvěčněna Ing.Oustem Maruna Fudžikawa s Dr.Dolem.
Přičemž v tom vrkoči mívá ve chvilkách uvolnění vetknuty právě ty špendlíky.
Obraz , zařazovaný odborníky mezi vrcholná díla období marqartické exloprasse, pastelkami koloroval dvorní malíř sjednocených palíren Mikroregionu Mařenka, pan Rum Brand.
| Leeds | Rup |
|---|---|
|
ŠP
END
LÍKY
END MIRABELKY Prolezli jsme remízkem A v tom porostu nízkém Narvali jsme špendlíků Pětadvacet rendlíků. Mirabelky, malý velký, Nacpali jsme do kabelky. Měly pecky … Všecky. |
Stojí hruška v širém poli, vršek se jí zelená...
Pod ní sedí kocour zrzoun - Krišpín toho jména.
Studovaní ovocnáři nemohou se dohodnout na tom, o jakou že jde odrůdu.
Jeden tvrdí, že je to Clappova,, jiný přísahá na Tongernskou.
Studium odborné literatury mě utvrzuje v přesvědčení, že jsou oba vedle jak ta hruška.
Kronikář Slánského Beatového Družstva a taky přítel a znalec - pan Žerem Jabka Žerem - soudí, že se jednáo prvošlechtěnou mutaci čehosi, co neznáme.
Souhlasím.
Dali jsme tedy hrušce odrůdové jméno - Krišpova Flaštice a ještě letos od ní odebereme roub dětský a přenesemejej na mladší kmínek pro případ, že by se mateřskému stromu přihodilo cosi nekalého.
Je to krasavec (ten strom, i když kocour občas taky), v zimě ozdoben je ptactvem, sýkorami a zvonky, v létě kromě hmatatelného a padatelného užitku poskytuje vlídný stín a pestrost jemných zvuků od ševelení listů po zpěv kosů(pokud ovšem na ploché dráze nešprudlujou moťára).
Fotohruška: Fudžik Boržik
Fotokocour: nelze připojit, protože se na všech fotkách tváří jako debil
Qěci
Z těch hrušek se vyrábí pověstná hruškovice. Část sklizně jde sice na kompoty, ovšem ty kompoty slouží z větší částijako polotovar pro výrobu té hruškovice.
Páč kompoty si dá Málokdo, kořaličku Leckdo, ba i Fšici.
| Leeds | Rup |
|---|---|
|
HRUŠKOVICE 2004
Složení výrobku : Hrušky odrůdy Krišpova flaštice ... 98 % Hrozny různé z révy zrozené .......... 1 % Kompoty archivní ............................... 1 % Obsah alkoholu .................................. 52 % Fermentováno klassickou metodou řízeného qašení typu Sklepchladschod Klapottbott. Letos jsme jeskynní hrušku sledovali s obavami, jak byla obsypaná. V srpnu ovšem chyběla vláha, a tak nakonec byly plody malé... Jako za gross špidla. Destilát je přesto neuvěřitelně jakostní. Dobrou chuť a Dej Bush štěstí |
Nálepky z loňské sklizně vypadají takto (klidně si klikněte):
| Leeds | Rup |
|---|---|
|
|
"Střešně nechte špačkom. To sa nehodí. Moc práce, samé jebkání, a jak do teho nenavalíš cukru vůbec to neteče,"
varovali experti.
Chytila nás mlsná, páč z tý konve zazubil se qas jak ďas.
Tak jsme podškubli v Čáslavicích střešňu pana Mirka Jitkystrýka.
Oči vzplály zvláštní váštní.
Nebylo nám dosti.
Sousedce v Marqarticích, dámě postarší, nakopali jsme raných brambor košík a výměnou za to dostal hošík právo prolézt dírouv plotě a zmocnit se elitních pozdních chrupek.
Takhle jsem to upek.
Cukru jsme nenavalili, a že by to netéklo, tak to to zasa téklo, kudla !
Třešňovice bylo hodně, ale chutnala lahodně, takže už není.
Kromě archlívu zajisté.
| Leeds | Rup |
|---|---|
|
Letos na počátku léta
počaly se třešně chovat přeqapivě tržně. Tak jsme je teda otrhali Zároveň nám v červnu třešně představily zajímavou metodu bujného qašení typu ÁnoeanéEUiNeé Využili jsme ji, a tak si to teďka vypijeme. |